10 novinek v metodice Elektronické evidence tržeb
Finanční správa zveřejnila před pár dny aktualizovanou metodiku k EET. Projděte si hlavní změny, které přináší.
1. Vyšší limit pro spolky
Nově platí, že neziskové organizace, jako jsou například vesnické spolky, obecně prospěšné společnosti či nadace, evidují pouze příjmy z vedlejší podnikatelské činnosti, kterou vyvíjí za účelem podpory své hlavní nepodnikatelské činnosti, jen tehdy, přesáhnou-li jejich tržby 300 tisíc korun ročně nebo 5 % celkových příjmů. Doposud platila hranice 175 tisíc korun. Nově též platí, že za splnění kritéria poměru se považuje nejen částka příjmů z vedlejší činnosti nižší než 5 %, nýbrž též částka odpovídající právě 5 % z celkových příjmů/výnosů veřejně prospěšného poplatníka.
Do limitu jsou zahrnuty výhradně tržby z podnikatelské činnosti uhrazené v hotovosti, platební kartou, šekem, směnkou nebo jinými obdobnými způsoby. Tržby hrazené převodem z účtu na účet se do limitu nepočítají.
Neziskové subjekty též neevidují příjmy z hlavní nepodnikatelské činnosti, tzn. například členské příspěvky, dary, dotace či výnosy z veřejných sbírek. Pokud neziskový subjekt uspořádá akci, například výroční ples, hody, oslavy státních svátků, výročí založení obce, ze které inkasuje příjmy (vstupné, prodej zboží a služeb) a tato akce souvisí s posláním neziskového subjektu a není vykonávána soustavně, pak podle finanční správy ani případný zisk z dané akce není tržbou z podnikání a není povinnost ho evidovat.
2. Doplnění k nabití a čerpání kreditu
Dále se v metodice doplnilo upřesnění rozsahu zasílaných údajů o evidované tržbě v případě, kdy je nabití a čerpání kreditu realizováno u různých poplatníků. Pokud k takovéto situaci dojde, není nutné uvádět v datové zprávě údaje dle § 19 odst. 2 písm. a) a b) ZoET, tedy celkovou částku plateb určených k následnému čerpání nebo zúčtování a celkovou částku plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby.
3. Upřesnění k platebním branám
Do metodiky se dále dostalo upřesnění online platebních metod poskytovaných platebními bránami, které ale již finanční správa vydala dříve. Pro určení, zda se v případě platby plátce (zákazníka) prostřednictvím platební brány jedná o evidovanou tržbu podnikatele, je nutné posoudit charakter platební metody, která byla pro platbu využita, zejména je nutné vyhodnotit, zda jsou u dané formy převodu peněžních prostředků splněny formální znaky evidované tržby. Formální znaky evidované tržby jsou splněny v případě, kdy je platba uskutečněna způsobem dle § 3 odst. 1 písm. c) bod 3. nebo písm. d) bod 3. zákona o platebním styku.
4. Specifikace osob poskytujících platební službu
Do metodiky se doplnilo, že obdobně jako u plateb převodem z účtu na účet nebudou formální znaky naplněny v případě vkladu hotovosti na účet poplatníka. Účtem se pro účely evidence tržeb rozumí účet vedený u osoby oprávněné poskytovat platební služby dle zákona o platebním styku (tj. banky, zahraniční banky a zahraniční finanční instituce, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, zahraniční platební instituce, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a Česká národní banka).
5. Upřesnění pro dobírku
Podobně jako v případě platebních bran se i upřesnění k platbám uskutečněným prostřednictvím dopravců formou dobírky již objevilo dříve v podobě samostatného metodického zpřesnění. I nadále tedy platí, že u platby uskutečněné prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (např. prostřednictvím poštovní poukázky nebo poštovní služby s doplňkově sjednanou poštovní službou dobírky s výplatou doběrečného na účet poplatníka) je platba zákazníka uskutečněna (návaznost na § 18 ZoET) až v okamžiku jejího převzetí poplatníkem od provozovatele poštovních služeb. Provozovatel poštovních služeb zde vystupuje pouze v roli prostředníka, tj. nejedná se ani o přímé ani o nepřímé zastoupení.
Pokud tedy provozovatel poštovních služeb převede dobírku přímo z účtu na účet, nemusí podnikatel takovou platbu evidovat (nejsou splněny formální znaky evidované tržby). V případě, že by provozovatel poštovních služeb předal poplatníkovi platbu v hotovosti (resp. obdobnými formami), poplatník má povinnost, za předpokladu, že jsou splněny materiální znaky evidované tržby, takové tržby evidovat.
Kromě provozovatele poštovních služeb mohou v roli prostředníka vystupovat také dopravci, kteří poskytují službu obdobnou realizaci poštovní služby dle zákona o poštovních službách, s doplňkově sjednanou poštovní službou dobírky. Za předpokladu, že dopravce přebírá od zákazníků částku a tuto následně předává poplatníkovi na základě obdobných pravidel jako v případě dobírky, aniž by tak činil na základě přímého či nepřímého zastoupení, lze uplatnit výše uvedený postup. Pokud tedy dopravce platbu přijatou od zákazníka převede z účtu na účet poplatníka, nebude poplatník povinen takovou platbu evidovat.
6. Spropitné a jízdné
Upřesnění se v metodice dočkalo spropitné v restauracích, které se hodně řešilo už před startem elektronické evidence tržeb (EET). Stále platí, že v případě, kdy je dýško příjmem zaměstnanců, tak příslušná částka nepodléhá evidenci tržeb, neboť se jedná o příjem ze závislé činnosti, tj. platba nezakládá rozhodný příjem (příjem z podnikání). V případě, kdy je spropitné příjmem zaměstnavatele (podnikatele - provozovatele příslušného zařízení), tak příslušná částka podléhá evidenci tržeb, neboť se jedná o příjem z podnikání. Povinnost evidence se tedy vztahuje na celou částku, a to bez ohledu na to, zda je spropitné zaplaceno odděleně. V takovém případě je nutné zaevidovat i tuto dodatečnou platbu.
Nově se do metodiky doplnilo upřesnění ke spropitnému a DPH. Platí totiž, že spropitné jakožto platba, která nemá přímý vztah k poskytovanému plnění, se nezahrnuje do základu daně dle § 36 zákona o dani z přidané hodnoty. Částka spropitného se pak nezohledňuje v položkách datové zprávy týkajících se DPH.
Drobné doplnění též zaznamenaly výjimky z evidence, kdy je výslovně v metodice uvedeno, že přirážka k jízdnému hrazená v dopravním prostředku je z evidence vyňata.
7. Elektronické účtenky
Rozšíření doznala i elektronická podoba účtenky. Stejně jako v případě dobírky jde ale jen o zapracování již dříve zveřejněného metodického zpřesnění. Stále platí, že elektronickou účtenku lze vydat jen tehdy, pokud zákazník vysloví předem s touto formou účtenky souhlas. Tento souhlas s elektronickým vystavením účtenky může být součást obchodních podmínek nebo musí vycházet z dohody obou aktérů transakce či ze standardních postupů komunikace mezi poplatníkem a zákazníkem apod.
Uvedený postup lze ve větším měřítku předpokládat např. u stálých obchodních partnerů. Elektronické vystavení účtenky zákazníkům, kteří o tuto formu vystavení účtenky neprojeví zájem, představuje obcházení smyslu ZoET a diskriminaci těch zákazníků, kteří nemají možnost nebo schopnost převzít účtenku v elektronické formě. Splnění povinnosti vystavit účtenku zákazníkovi není možné podmínit zaplacením jakékoli částky či uhrazením poplatku ze strany zákazníka, upřesňuje se nově v metodice.
8. Informační povinnost na webu
Doplnění se objevilo také u povinnosti zveřejňovat informační povinnost na internetových stránkách, na kterých je nabízeno zboží nebo služby. Celní správa si totiž v prvních měsících mylně vyložila příslušný paragraf a pokutovala některé restaurace za to, že nezveřejnily na webu oznámení, přestože přes samotné stránky nic neprodávaly. Nově je proto uvedeno v metodice: Informační povinnost přitom dopadá také na poplatníka, který nabízí zboží nebo služby na internetových stránkách, a to za předpokladu, že prostřednictvím těchto stránek lze uskutečnit evidovanou tržbu.
9. Změny u NACE
K změnám došlo i u NACE a zařazení jednotlivých druhů podnikání do EET. Vesměs ale jde o nápravu chyb, které byly v původní metodice uvedeny. Ta totiž počítala i s NACE 40 a 44, které ale nejsou v seznamu NACE vůbec stanoveny. Došlo ale k novince u NACE 45.4, tedy Obchod, opravy a údržba motocyklů, jejich dílů a příslušenství. Nově je v metodice uvedeno, že podnikatelé v této NACE musí evidovat od března 2017 jen tehdy, pokud jde o velkoobchod a maloobchod s motocykly, mopedy, díly a příslušenstvím pro motocykly, včetně zprostředkování obchodu a zásilkového obchodu. Jestliže jde o údržbu a opravy motocyklů, mopedů apod., tady se začnou evidovat tržby až od března 2018.
10. Minoritní platby
Poslední úprava se týkala tzv. minoritních plateb. Nově je v metodice uvedeno, že pro posouzení minoritních plateb se berou platby přijaté poplatníkem v rámci jedné provozovny, které zároveň splňují formální a materiální náležitosti evidované tržby ve smyslu ZoET a nejsou z evidence tržeb dle § 12, resp. § 36 ZoET vyloučeny. Právě upřesnění, že se do součtu nepočítají vyloučené tržby, tvoří poslední novinku v metodice.
Zdroj: Podnikatel.cz